Ve středu 13. března 2019 proběhla v týnské Sokolovně panelová diskuse o veřejném prostoru ve městě. Setkání zahájila výstava prací dětí a teenagerů z místních škol, kteří rádi poukázali na konkrétní možnosti vylepšení prostoru v okolí školních budov. Následně představil popularizátor dobré architektury a předseda českobudějovické stavební komise Miroslav Vodák ze spolku CBArchitektura ukázky kvalitních veřejných prostorů v malých českých městech a obcích. Zdůraznil, že zkvalitňování veřejného prostoru nezávisí na penězích, ale na vůli samosprávy. Mnohdy totiž pro vznik kvalitní architektury a kvalitního veřejného prostoru stačí jen málo – dobrý a levný nápad a ochota prosadit jej, jak dosvědčují příklady ze středočeských Líbeznic (školka, komunitní centrum) nebo i třeba nám bližšího Úsilného či Kardašovy Řečice. Následovalo představení projektu Týn nad Vltavou – město pro život, který realizuje Spolek pro rozvoj regionu s podporou Nadace Proměny Karla Komárka. Markéta Pražanová shrnula motivy, které k projektu vedou – snahu prohloubit využívání mimořádného potenciálu, který město ve svém veřejném prostoru má. Václav Čihák představil konkrétní problémové lokality, které byly řešeny ve veřejné anketě. Její výsledky shrnul Jan Ivanega. Dotazníkového šetření se účastnilo 837 respondentů, tedy 10,5% obyvatel města, což dokládá velký zájem veřejnosti (jinde bývá účast podstatně menší). Ankety se zúčastnili respondenti napříč pohlavími, vzděláním i věkem. Ve městě se pohybujeme zdaleka nejvíc pěšky, přičemž občanům vadí estetické i technické překážky v chůzi (jednoduše řečeno: špatné chodníky, bariéry, nedořešená průchodnost pro pěší i všeobecná neupravenost řady veřejných prostorů). Jako nejbolavější místo města bylo jasně označeno Hlinecké sídliště, na němž respondentům shodně vadí neupravenost prostředí, nedostatek možností pro volnočasové aktivity i parkovacích míst a nedostatek zeleně. Následovala panelová diskuse, jíž se zúčastnily zástupkyně Nadace Proměny Karla Komárka, městský architekt Chrudimi Marek Janatka, citovaný Miroslav Vodák a starosta obce Dolní Břežany Věslav Michalik, který během svých několika volebních období ve funkci dokázal z provinční obce systematicky vybudovat pulzující centrum současné architektury s dobrými veřejnými prostory. V diskusi byly probírány podmínky vzniku kvalitních veřejných prostorů. Zkušenosti odborníků i samospráv odjinud ukazují, že nezáleží na penězích, ale především na vůli k realizaci dobrých nápadů, na ochotě naslouchat, schopnosti nechat si poradit a povědomí o tom, čeho chceme ve veřejném prostoru dosáhnout (tedy na dlouhodobé vizi města, k níž lze dojít konsenzuální diskusí občanů, samosprávy a odborníků). Zdůrazněna byla potřeba kvalitního zadání, které je nezbytnou podmínkou dobrého výsledku. Zaznělo také, jak poznat kvalitní veřejné prostory – jsou to ta místa, kde se lidé přirozeně a rádi sdružují za účelem různorodých aktivit ve volném čase. Ze setkání, které mělo velmi konstruktivní a věcný charakter, vzešel velmi konkrétní a snadno uskutečnitelný podnět: panelisté doporučili samosprávě, aby podnikla konkrétní kroky k hledání městského architekta, tedy odborníka, který v dlouhodobém horizontu (překračujícím volební období) pomáhá samosprávě právě se stanovováním priorit i s jejich naplňováním. Podporu myšlence v obecné rovině vyjádřili starosta Ivo Machálek, radní pro investice Tomáš Tvrdík i přítomní opoziční zastupitelé. Věříme, že nezůstane jen u slov. Diskuse na Sokolovně byla jen začátkem celoročních aktivit projektu. S podporou Nadace Proměny Karla Komárka proběhne letos ještě workshop pro děti i dospělé na téma veřejného prostoru. Již tradiční Den architektury se letos zaměří na zkoumání možností zkvalitnění prostoru na Hlineckém sídlišti a připravujeme i druhé veřejné setkání, na kterém pokřtíme brožuru shrnující naše poznatky. V získávání podnětů veřejnosti projektový tým pokračuje – na výstavě prací žáků a studentů místních škol na Sokolovně je umístěna pocitová mapa, na níž můžete sdílet své poznatky o veřejném prostoru města. Těšíme se na vaše podněty!
